Krásný den vám všem!
Když píšu tento článek, je zrovna čtvrteční podvečer. Nedá mi to a musím vám napsat, co mě v poslední době běhá hlavou. Určitě toho už máte dost. Té celé situace okolo koronaviru. A mě to nedá, abych se k této situaci prostě nevyjádřila. Možná se mnou budete souhlasit a možná se mnou taky souhlasit nebudete. To je už na vás, ale já bych se zkrátka ráda vyjádřila a vypsala ze sebe své pocity.
Už mi začíná poměrně hodně vadit to, jak mi každý den na internetu vyskakují den co den zprávy o koronaviru. O tom, jak je nebezpečný. O tom, kolik lidí umřelo. O tom, kolik lidí se nakazilo. Zapnu si televizi a tam není nic jiného, než koronavir. Zapnu si rádio - ve zprávách není nic jiného než koronavir. V novinách všude koronavir. Už se bojím doma otevřít i lednici, aby na mě nevyskočil koronavir.
Už je to dlouhé a začíná to být hodně otravné a znechucující. Den co den poslouchat o nějaké nemoci a stresovat se z ní. To mi nepřijde jako správná varianta. Už to trvá od března, kdy KAŽDÝ jeden den, někde vidím koronavir. Už je toho vážně moc. Už mi to vadí. Znechucuje mě to. Rozčiluje mě to a nebaví mě to. Navíc to nepřidává nikomu na psychickém zdraví. Právě naopak.
Rozhodně nechci zlehčovat jakoukoliv nemoc. Ani koronavir. Rozhodně ani nechci zlehčovat hygienu okolo toho, to už vůbec ne. Jen mi přijde absurdní a nesmyslné - jaká nařízení jsou zadávána a jak chaoticky jsou zadávána. Není mi lhostejné, jak spousta obchodů končí a krachuje. Jak dobré restaurace musí zavřít a už nikdy se třeba neotevřou. Je to celé jeden velký chaos a už mi to spíš přijde celé jako fraška.
Já se od samého začátku snažím dodržovat zvýšenou hygienu. Ale když se podívám kolem sebe, připadám si, že jsem asi z Marsu. Protože to, co je pro mě zvýšená hygiena, to je pro ostatní totálně něco, co asi nikdy neslyšeli a neviděli. Nechci teď nikoho urazit, jen to píšu, jak to je. Pro mě znamená zvýšená hygiena to, že si důkladněji a častěji myju ruce. Po návštěvě obchodu si dám na ruce dezinfekční gel. Po návštěvě veřejného wc si dám na ruce dezinfekční gel. Před jídlem venku si dám na ruce dezinfekční gel. Když přijdu domů, každý den si vyčistím sprejem s dezinfekčními složkami telefon, na který sahám špinavýma rukama i venku. Snažím se nesahat si do obličeje. Na pusu, do očí a na nos. Tohle je pro mě zvýšená hygiena. Ale co mě absolutně zaráží, že pojem "zvýšená hygiena" je pro ostatní pouze "mýt si ruce když přijdu domů z venku". A bohužel možná ani to ne. A taky mě zaráží, že nejvíc se bojí této nemoci lidi, kteří si špinavýma rukama hrabou do pusy. Šahají na bankovky a mince a pak si do těch špinavých rukou vezmou pečivo a začnou ho jíst. Lidi, kteří jdou nakoupit do obchodu, ošahávají nákupní vozík a pak hned skoro ještě u pokladny si do špinavých rukou rozbalí jídlo a špinavýma rukama ho jedí. Navíc si neustále šahají na obličej, na roušku a podobně. To nikdy nepochopím. Já si ruce venku před jídlem a po wc čistila dezinfekčním gelem vždycky. Přijde mi to přirozené a zcela normální.
Když vidím, jaké mají obavy lidi, kteří vlastně na zvýšenou hygienu úplně kašlou, tak bych se tím asi neměla vůbec znepokojovat a bát se. S tím vším, co já hlídám a co dělám. Bohužel opak je pravdou, protože právě od nich to s největší pravděpodobností chytím. Paradox, že?
Už mě to nebaví a vážně mě to hodně znechucuje. Stovky odborníků má na tu situaci jiný názor. Stovky odborníků poukazuje na naprosto nevhodné zacházení s rouškou, což dělá - co tak vidím kolem sebe -cca 90% lidí. A to možná i víc. Navíc použitá rouška hozená jen tak v kabelce, nebo mezi nákupem, to je fakt lahůdka. Občas mám vážně velkou chuť rezignovat. Nezaobírat se tím. Ale prostě to nejde. Když to na mě vyskakuje všude. Vážně VŠUDE! Nemůže být den klid. Na co mi je vědět kolik lidí se nakazilo a umřelo? Mám sledovat statistiky všech nemocí a nevyjít už nikdy z domu? Nebo co?
Lidi, kteří se na mě lepí v krámě jsem nenáviděla vždycky. Kteří vám doslova kašlou za krk, do obličeje. Smrkají přímo vedle vás a podobně. Nemluvím tady o tom, když vám zasvítí slunce na obličej, zalechtá vás to a nečekaně si vedle někoho kýchnete. Mluvím o nezodpovědných pitomcích, kteří jsou jakkoliv nemocní, nacpou se na vás a kašlou vám za krk a smrkají si vesele vedle vás. Nenapadne je, že by mohli jít stranou. A je úplně jedno, jestli mají rýmu, jestli mají koronavir, jestli mají chřipku nebo co vlastně mají. Je to snad tak nepochopitelné? Když je mi blbě - jsem doma? Když je mi blbě a musím do práce - snažím se být co nejvíc ohleduplný? Když je mi blbě - nemám jinou možnost a musím jít nakoupit - nekašlat lidem za krk, držet si odstup a nehrabat se špinavýma rukama, se kterýma si vytírám nos - v pečivu a tak dále??? Opravdu se ptám, zda je to tak nenormální?
Připadá mi vážně velmi divné, že místo toho, aby se rozesílali letáky o tom, co by mohli lidi dělat pro to, aby byli celkově odolnější vůči nemocem - tak se rozesílá leták, který vám sdělí, že česnek vám proti koronaviru nepomůže. Ale že jsou potraviny, vitamíny a aktivity, které zvyšují imunitu o tom nám nikdo neřekne a nikdo nám to nepřipomene. To vidím jako hlavní a velkou chybu všeobecně. Ne jen s ohledem na tuto nemoc.
Už jsem se rozčílila dost. Závěrem bych jen chtěla říct, abyste si z celé této situace prostě nedělali hlavu. Nezlehčujte ji, to ne! Dodržujte zvýšenou hygienu. Nejen teď - ale vždycky. Buďte ohleduplní. Nelepte se na druhé lidi, když jste nemocní. Mějte dobrou náladu a snažte se, zachovat si ji. Zacvičte si. Doplňte chybějící vitamíny. Dejte si dlouhou procházku v lese na čerstvém vzduchu. Omezte výskyt na hodně frekventovaných místech a to třeba v obchoďáku. Jezte zdravě, ale dejte si na dobrou náladu a pro chuť i nějaký ten dortík. Snažte se prostě být šťastní a zdraví. V chladnějších měsících si dejte nějakou potravinu či doplněk stravy, který zvýší imunitu. Buďte šťastní z maličkostí. A hlavně - nečtěte den co den o nějaké nemoci, nebo vám z toho jednoho krásného dne hrábne. A to stejně nikomu nepomůže.
Já jen věřím, že tyto Vánoce a celkově konec roku 2020 prožijeme všichni ve zdraví a že nebudeme muset být týden co týden doma v karanténě nebo že nebudeme moci být s našimi rodinami. Věřím, že bude co nejvíce lidí zdravých a že budou následující měsíce krásné. I když budou nepochybně jiné a pro mnohé hodně stresující.
Mám vás ráda. Držte se.